Bohuslav Martinů
1890 – 1959
Světový kosmopolita
Nejplodnější český skladatel moderní doby, který ve svých více než 400 dílech spojil českou tradici s nejnovějšími světovými trendy.
1890 – 1959
Světový kosmopolita
Nejplodnější český skladatel moderní doby, který ve svých více než 400 dílech spojil českou tradici s nejnovějšími světovými trendy.
Bohuslav Martinů se narodil 8. prosince 1890 v Poličce na věži kostela sv. Jakuba, kde jeho otec působil jako strážný a zvoník. Toto mimořádné místo narození symbolicky předznamenalo skladatelův celoživotní vztah k výšinám – nejen k duchovním, ale i k těm geografickým, které ho přitahovaly během jeho bouřlivého života plného cestování a emigrace.
Po hudebních studiích v Praze odešel v roce 1923 do Paříže, kde strávil nejplodnější období své tvorby. Zde se setkal s nejnovějšími hudebními trendy – jazzem, neoklasicismem i surrealismem – a vytvořil svůj charakteristický styl. Během druhé světové války emigroval do Ameriky, kde komponoval své vrcholné symfonické dílo a získal mezinárodní uznání jako jeden z předních skladatelů 20. století.
Navzdory světovému úspěchu se nikdy natrvalo nevrátil do vlasti – komunistický režim mu to znemožňoval. Posledních deset let života strávil ve Švýcarsku, kde pokračoval v intenzivní tvorbě až do své smrti 28. srpna 1959. Zanechal po sobě obrovské dílo čítající přes 400 kompozic všech žánrů – od symfonií a koncertů až po komorní hudbu a opery.
Neoklasická mistrovská díla spojující českou tradici se světovou modernou
Koncert pro dva smyčcové orchestry (1938)
Martinův nejslavnější instrumentální kus, napsaný jako reakce na mnichovskou krizi. Dramatické dílo kombinuje neoklasickou formu s expresivní harmonií a představuje vrchol jeho orchestrálního umění.
Symfonie (1953)
Poslední a nejzralejší ze šesti Martinůových symfonií, komponovaná pro Boston Symphony Orchestra. Dílo spojuje americké orchestrální mistrovství s českým melodickým cítěním a neoklasickou formou.
Oratorium (1955)
Monumentální oratorium podle nejstarší světové epické básně. Martinů zde spojil starověký mezopotamský mýtus s moderní hudební řečí a vytvořil jedno ze svých nejhlubších a nejpůsobivějších děl.
Opera (1961, posmrtně)
Poslední opera Bohuslava Martinů podle románu Nikose Kazantzakise. Příběh o lásce, víře a lidském utrpení v moderním Řecku, kde se mísí křesťanská symbolika s tragédií současného světa.
Balet (1927)
Vtipný balet z pařížského období, kde kuchyňské nádobí ožívá a tančí. Dílo odráží Martinův humor a schopnost najít hudební inspiraci v každodenních věcech, typickou pro jeho meziválečnou tvorbu.
Objevte bohatý svět Martinůovy hudby
Začněte nejslavnějším dílem – poslouchejte dialog dvou orchestrů v dramatickém úvodu.
Zažijte Martinůovu zralou symfonickou řeč plnou rytmické energie a melodické krásy.
Objevte skladatelův humor v této vtipné baletní miniatuře z pařížských let.
Bohuslav Martinů představuje unikátní fenomén v české hudbě 20. století. Jako jediný z velkých českých skladatelů strávil většinu tvůrčího života v zahraničí, přesto si zachoval silné spojení s českou hudební tradicí. Jeho schopnost absorbovat různé světové hudební trendy a spojovat je s vlastní melodickou invencí z něj učinila skutečně kosmopolitního umělce s nezaměnitelným osobním stylem.
Jeho obrovské dílo – více než 400 kompozic – pokrývá všechny hudební žánry a představuje jeden z nejbohatších skladatelských odkazů 20. století. Martinůovy symfonie patří k standardnímu repertoáru světových orchestrů, jeho opery se úspěšně uvádějí na předních scénách a komorní díla jsou oblíbená u interpretů i posluchačů. Jeho vliv na současnou českou hudbu je značný a jeho hudební jazyk inspiruje skladatele dodnes.
Objevte i další velikány české hudby
