Bohuslav Martinů – portrét

Bohuslav Martinů

1890 – 1959

Světový kosmopolita

Nejplodnější český skladatel moderní doby, který ve svých více než 400 dílech spojil českou tradici s nejnovějšími světovými trendy.

Životopis

Bohuslav Martinů se narodil 8. prosince 1890 v Poličce na věži kostela sv. Jakuba, kde jeho otec působil jako strážný a zvoník. Toto mimořádné místo narození symbolicky předznamenalo skladatelův celoživotní vztah k výšinám – nejen k duchovním, ale i k těm geografickým, které ho přitahovaly během jeho bouřlivého života plného cestování a emigrace.

Po hudebních studiích v Praze odešel v roce 1923 do Paříže, kde strávil nejplodnější období své tvorby. Zde se setkal s nejnovějšími hudebními trendy – jazzem, neoklasicismem i surrealismem – a vytvořil svůj charakteristický styl. Během druhé světové války emigroval do Ameriky, kde komponoval své vrcholné symfonické dílo a získal mezinárodní uznání jako jeden z předních skladatelů 20. století.

Navzdory světovému úspěchu se nikdy natrvalo nevrátil do vlasti – komunistický režim mu to znemožňoval. Posledních deset let života strávil ve Švýcarsku, kde pokračoval v intenzivní tvorbě až do své smrti 28. srpna 1959. Zanechal po sobě obrovské dílo čítající přes 400 kompozic všech žánrů – od symfonií a koncertů až po komorní hudbu a opery.

Klíčové životní události

1890
Narozen v Poličce
1923
Odchod do Paříže
1940
Emigrace do USA
1946
Premiéra 1. symfonie v Bostonu
1959
Úmrtí ve Švýcarsku

Nejznámější díla

Neoklasická mistrovská díla spojující českou tradici se světovou modernou

Dvojkoncert

Koncert pro dva smyčcové orchestry (1938)

Martinův nejslavnější instrumentální kus, napsaný jako reakce na mnichovskou krizi. Dramatické dílo kombinuje neoklasickou formu s expresivní harmonií a představuje vrchol jeho orchestrálního umění.

Symfonie č. 6 „Fantazie symfonické“

Symfonie (1953)

Poslední a nejzralejší ze šesti Martinůových symfonií, komponovaná pro Boston Symphony Orchestra. Dílo spojuje americké orchestrální mistrovství s českým melodickým cítěním a neoklasickou formou.

Epos o Gilgamešovi

Oratorium (1955)

Monumentální oratorium podle nejstarší světové epické básně. Martinů zde spojil starověký mezopotamský mýtus s moderní hudební řečí a vytvořil jedno ze svých nejhlubších a nejpůsobivějších děl.

Řecké pašije

Opera (1961, posmrtně)

Poslední opera Bohuslava Martinů podle románu Nikose Kazantzakise. Příběh o lásce, víře a lidském utrpení v moderním Řecku, kde se mísí křesťanská symbolika s tragédií současného světa.

Kuchyňská revue

Balet (1927)

Vtipný balet z pařížského období, kde kuchyňské nádobí ožívá a tančí. Dílo odráží Martinův humor a schopnost najít hudební inspiraci v každodenních věcech, typickou pro jeho meziválečnou tvorbu.

Poslechněte si

Objevte bohatý svět Martinůovy hudby

Martinů – Neoklasické klenoty

Průvodce poslechem

🎼 Dvojkoncert – 1. věta Poco allegro

Začněte nejslavnějším dílem – poslouchejte dialog dvou orchestrů v dramatickém úvodu.

🌟 Symfonie č. 6 – 2. věta Poco allegro

Zažijte Martinůovu zralou symfonickou řeč plnou rytmické energie a melodické krásy.

🍴 Kuchyňská revue – výběr

Objevte skladatelův humor v této vtipné baletní miniatuře z pařížských let.

Odkaz

Bohuslav Martinů představuje unikátní fenomén v české hudbě 20. století. Jako jediný z velkých českých skladatelů strávil většinu tvůrčího života v zahraničí, přesto si zachoval silné spojení s českou hudební tradicí. Jeho schopnost absorbovat různé světové hudební trendy a spojovat je s vlastní melodickou invencí z něj učinila skutečně kosmopolitního umělce s nezaměnitelným osobním stylem.

Jeho obrovské dílo – více než 400 kompozic – pokrývá všechny hudební žánry a představuje jeden z nejbohatších skladatelských odkazů 20. století. Martinůovy symfonie patří k standardnímu repertoáru světových orchestrů, jeho opery se úspěšně uvádějí na předních scénách a komorní díla jsou oblíbená u interpretů i posluchačů. Jeho vliv na současnou českou hudbu je značný a jeho hudební jazyk inspiruje skladatele dodnes.

400+
kompozic
6
symfonií
16
oper
65
let od smrti